Neformální vzdělávání se vztahuje k organizovaným vzdělávacím aktivitám mimo rámce zavedeného oficiálního školského systému, který zájemcům nabízí záměrný a komplexní rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů, tzv. soft-skills (česky - měkké dovednosti) založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity jsou obvykle dobrovolné a účastníci se v nich učí a vzdělávají aktivním, participativním způsobem. Důležitou součástí je emocionální aspekt učení a uvědomování si toho, co vnitřně prožíváme.
Mezi soft-skills řadíme pestrou škálu témat, ve kterých se zlepšujeme prožíváním různých (příjemných i nepříjemných) životních zkušeností a zážitků v našich životech. Patří sem například komunikační schopnosti, schopnost sebereflexe, empatie, emoční inteligence, veřejné vystupování, aktivní naslouchání a integrace přírody a vlastního těla do vlastního života, techniky na management stresu, leadership, týmovou práci, řešení konfliktů atd. V rámci neformálního vzdělávání se těmito tématy zabýváme hlouběji a učíme se prakticky využívat různé metody a techniky, které nám pomáhají být lepšími verzemi samých sebe a žít spokojenější život (oproti přístupu „pokus-omyl“, který uplatňujeme v rámci informálního (neorganizovaného) učení prostým žitím). Neformálním vzděláváním provází skupinu účastníků tzv. lektor, facilitátor někdy také nazývaný trenér, školitel nebo průvodce vzděláváním.
Lektor (trenér, školitel, facilitátor, průvodce vzděláváním)
V kontextu neformálního vzdělávání lze jednoduše říci, že mojí prací jako lektora (trenéra/školitele/facilitátora) je doprovázet účastníky na jejich procesu učení, poskytovat jim podporu a vedení, nastavovat a dodržovat obsah, záměr a cíle vzdělávacího procesu. Účast na neformálním vzdělávání je vždy dobrovolná a může probíhat i v úplném tichu, jen svou přítomností. Je pro mě důležité komplexní, vědomé a holistické učení, během kterého si účastníci uvědomují, co a jakým způsobem se učí. Účastníci sami hodnotí své učení a mou úlohou je jejich uvědomování podporovat, případně podat zpětnou vazbu pokud o ni projeví zájem. Je pro mě důležitý partnerský (nehierarchický) vztah mezi účastníky a mnou jako lektorem. Podporuji účastníky a během celého procesu zjišťuji jejich potřeby, abych mohl program a aktivity přizpůsobit. Chyby a všechny emoce jsou u mě velmi vítané a ceněné. Účastníci se ve skupinovém učení rozvíjejí nejen na základě vlastních zkušeností, ale využívají a rostou taky skrze zkušenosti, vědomosti, dovednosti a postoje ostatních, lektora, ale i dalších účastníků. Neformální vzdělávání vytváří prostor na spolupráci ve skupině, a tím vytváří další možnosti učení a seberozvoje. Odpovědnost za výsledky vzdělávání leží na straně lektora i účastníků. Následné aplikování do života však už zůstává na straně účastníků. Témata, kterým se v rámci své lektorské práce věnuji, naleznete tady.